Kalendáře

Krajový letopočet


KRAJOVÝ KALENDÁŘ
K POUŽITÍ V KAŽDÉM ROCE
(1) Ponovorok
NOVOROK 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
5 12 19 26 -
6 13 20 27 -
(2) Chladen
- 5 12 19 26
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
(3) Jarn
- 3 10 17 24
- 4 11 18 25
- 5 12 19 26
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
(4) Dešten
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
5 12 19 26 -
6 13 20 27 -
7 14 21 28 -
(5) Traven
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
5 12 19 26 -
(6) Předradostiny
- 4 11 18 25
- 5 12 19 26
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 RADOSTINY
Slunovrat (Zaradostiny)
(7) Poradostiny
RADOSTINY 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
5 12 19 26 -
6 13 20 27 -
(8) Sečen
- 5 12 19 26
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
(9) Světen
- 3 10 17 24
- 4 11 18 25
- 5 12 19 26
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
(10) Zimosmeť
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
5 12 19 26 -
6 13 20 27 -
7 14 21 28 -
(11) Hodovan
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
5 12 19 26 -
(6) Přednovorok
- 4 11 18 25
- 5 12 19 26
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 NOVOROK
Každý rok začínal prvním dnem v týdnu, sobotou, a končil posledním dnem v týdnu, pátkem. Slunovrat a v přestupných rocích zaradostiny nenesly jméno žádného dne v týdnu. Radostiny před slunovratem se jmenovaly 1. radostiny a ty po něm se jmenovaly 2. radostiny. Novorok na konci roku byl 1. novorok a ten na počátku byl 2. novorok. Zaradostiny byly zvláštní velký svátek, ale nevyskytly se v žádném z roků důležitých pro historii Velkého prstenu. Nastaly roku 1420, roku slavné úrody a podivuhodného léta, a byly to prý největší radovánky, jaké kdo pamatoval nebo o nichž byly zprávy.
Krajový letopočet vycházel z královského letopočtu, měl tedy také začátek roku uprostřed zimy a naopak zvláštní úlohu hrál den uprostřed roku, který připadal na letní slunovrat. Když byl později v Gondoru zaveden správcovský kalendář, hobiti evidentně tyto změny nepřejali, už z toho důvodu, že neměli s Gondorem žádný běžný kontakt. Postupem času ovšem uvedli některé vlastní úpravy kalendáře:
Hobiti byli konzervativní a dál používali královský letopočet přizpůsobený jejich zvyklostem. Jejich měsíce byly všechny stejné a měly po třiceti dnech, měli však mezi červnem a červencem tři letní dny, nazývané v Kraji radostiny nebo dny radostin.
První úprava proti královskému kalendáři je vlastně do jisté míry návratem k uspořádání, používanému elfy: Zatímco v královském kalendáři měly šestý a sedmý měsíc po 31 dnech a mezi nimi byl pouze jeden den - loendë (letní slunovrat), hobiti oba dva měsíce zkrátili na 30 dní a oba zbylé dny vyčlenili k slunovratu jako radostiny (a tím vznikly uprostřed roku tři dny oddělené od měsíců, podobně jako v elfském kalendáři enderi). Otázka je, jestli toto uspořádání mělo nějakou souvislst s elfským kalednářem, a nebo spíš bylo zavedení všech měsíců o stejné délce důsledkem hobití pohodlnosti, z níž později vyplynula i Krajová reforma.
Poslední den roku a první den příštího roku se nazývaly novoroční dny. Novoroční dny a dny radostin zůstávaly mimo měsíce, takže 1. leden byl druhý, a ne první den v roce. Každý čtvrtý rok kromě posledního roku století byly čtyři dny radostin. Radostiny a novoroční dny byly hlavními svátky a časem hodování. Přidávaný den radostin se kladl za slunovrat, takže se 184. den přestupných roků nazýval zaradostiny a byl dnem zvláštního veselí. Novoroční svátky trvaly celkem šest dní, patřily k nim tři poslední a tři první dny každého roku. Krajané zavedli jednu svou vlastní malou novotu (časem převzatou i v Hůrce), jíž říkali krajová reforma. To, že se rok co rok přesouvají názvy dnů v týdnu ve vztahu k datům, jim připadalo neúhledné a nepohodlné. A tak za časů Hromželeza II. zavedli to, že den navíc, který kazil následnost, neponese jméno žádného dne v týdnu. Od té doby byl slunovrat (a zaradostiny) známý jen svým jménem a nepatřil do žádného týdne (I, 164). Díky této reformě začínal každý rok prvním dnem v týdnu a končil posledním dnem a každé datum v každém roce připadalo na stejný den v týdnu, takže se už Krajané nenamáhali psát do dopisů nebo deníků názvy dnů v týdnu. Doma to pro ně bylo docela výhodné, ale pokud se někdy vydali na cestu dál než do Hůrky, bylo to horší.
Hobití týden byl převzat od Dúnadanů a jména dnů byla překladem jmen, která dali dnům ve starém Severním království a která byla odvozena od eldarských.
(...)
První překlad númenorejských jmen byl pořízen pravděpodobně dva tisíce let, ne-li déle, před koncem Třetího věku, kdy byl dúnadanský týden (tuto složku jejich letopočtu převzaly cizí národy nejdříve) přejat lidmi ze Severu. Hobiti se drželi těchto překladů stejně jako názvů měsíců, ačkoli jinde se v oblasti západštiny používala quenijská jména.
V Kraji se nezachovalo mnoho starobylých dokumentů. Na konci Třetího věku byl daleko nejznámější Žlutý pergamen neboli Letopis Bralova Městce. Nejranější zápisy začínaly zřejmě alespoň devět století před Frodovým narozením a mnohé jsou citovány v análech a rodokmenech Červené knihy. Zde se názvy dnů objevují v archaických podobách. Nejstarší jsou následující: 1. zvězdec, 2. slónec, 3. miesiečnik, 4. dřeviec, 5. nebiesek, 6. morsk, 7. velik. V čase Války o Prsten se z nich staly hvězdec, slunec, měsíčník, dřvec, nebesk (nebo nebsk), mořsk a velik.
Přeložil jsem také tato jména našimi vlastními, a přirozeně jsem začal nedělí a pondělkem, které jsou v angličtině od stejného základu. Ostatní jsem po řadě přejmenoval. Je však třeba upozornit, že významové souvislosti jmen byly v Kraji docela jiné. Poslední den v týdnu, pátek (velik), byl hlavním dnem a svátkem (po poledni). Večer se hodovalo. Proto sobota odpovídá spíše našemu pondělku a čtvrtek naší sobotě.
Vznikla tak zajímavá situace, kdy se ve Středozemi vyskytovaly tři různé systémy pojmenování dnů v týdnu, které byly na sobě nezávislé, ačkoliv měly stejný původ a názvy jednotlivých dnů stejný význam. Byly to elfský šestidenní týden, lidský sedmidenní týden a hobití sedmidenní týden, který se ovšem vůči lidskému každý rok posouval o jeden nebo dva dny.
Názvy dnů v týdnu jsou samozřejmě přeložené do češtiny, aby byly českému čtenáři podobně blízké jako originální názvy anglickému čtenáři. K porovnání českých názvů s originálními se můžete podívat na tuto tabulku:
den v týdnustarší hobití názevnovější hobití název
originálčeskyoriginálčesky
sobotaSterrendeizvězdecSterdayhvězdec
neděleSunnendeislónecSundayslunec
pondělíMonendeimiesiečnikMondayměsíčník
úterýTrewesdeidřeviecTrewsdaydřvec
středaHevensdeinebiesekHevensdaynebesk
čtvrtekMeresdeimorskMersdaymořsk
pátekHighdeivelikHighdayvelik
Měsíce v hobitím kalendáři sice poměrně přesně odpovídaly měsícům v královském i správcovském kalendáři, ovšem názvy měsíců byly úplně odlišné:
Zdá se, že je v dávnověku převzali od lidí z údolí Anduiny, podobná jména se rozhodně objevovala v Dolu a v Rohanu (srovnej poznámky o jazycích). Význam těchto jmen vynalezených lidmi byl mezi hobity vesměs dávno zapomenut i v těch případech, kdy původně věděli, co znamenají, a v důsledku toho se forma jmen značně znejasnila.
Krajová jména jsou uvedena v kalendáři. Stojí za povšimnutí, že chladen se obvykle vyslovoval a někdy i psal chlan, traven se často psal traun (zastarale trauen) a hodovan se vyslovoval hodvan nebo hodan. V Hůrce se jména lišila, totiž mrazen, chladen, jarn, pučen, traven, radosten, letnice, lučen, sečen, sklizen, zimovec, hodavec, novorok. Mrazen, pučen a novorok se používaly také ve Východní čtvrtce.
Podobně jako u dnů v týdnu, i názvy měsíců byly přeloženy do češtiny, originální názvy jsou: Afteryule, Solmath, Rethe, Astron, Thrimidge, Forelithe, Afterlithe, Wedmath, Halimath, Winterfilth, Blodmath, Foreyule v Kraji a Frery, Solmath, Rethe, Chithing, Thrimidge, Lithe, Mede, Wedmath, Harvestmath, Wintring, Blooting, Yulemath v Hůrce.
Pro lepší přehlednost se zase můžete podívat na tabulku. Naše měsíce neodpovídají úplně přesně těm krajovým, jsou o pár dnů posunuté, protože Nový rok v Krajovém letopočtu (stejně jako v Královském i Správcovském) byl o něco dříve než u nás. Protože ale v Pánu prstenů jsou hobití měsíce přeloženy do našich názvů, použil jsem to i tady:
měsícv Krajiv Hůrce
originálčeskyoriginálčesky
ledenAfteryuleponovorokFrerymrazen
únorSolmathchladenSolmathchladen
březenRethejarnRethejarn
dubenAstrondeštenChithingpučen
květenThrimidgetravenThrimidgetraven
červenForelithepředradostinyLitheradosten
červenecAfterlitheporadostinyMedelučen
srpenWedmathsečenWedmathsečen
záříHalimathsvětenHarvestmathsklizen
říjenWinterfilthzimosmeťWintringzimovec
listopadBlodmathhodovanBlootinghodavec
prosinecForeyulepřednovorokYulemathnovorok

Zdroj:


Zveřejněno: 23. leden 2006
zpět