Kalendáře
Kalendář Eldar
Elfové byli nejstarším národem ve Středozemi a prvním, který vytvořil propracovaný kalendář. Proto z elfského kalendáře ve velké míře vycházejí známé kalendáře ostatních národů.
Neví se, jak elfové vnímali a měřili čas v dobách po svém probuzení u
Cuiviénenu ani během velké pouti na západ. Stejně tak není jasné, jaké měření času používali Sindar v dobách před východem Slunce. Ve Valinoru se během věků Stromů používalo měření času, které pocházelo od Valar. Vyskytovaly se tu časové jednotky jako hodiny, dny a roky, ale měly jinou (několikanásobně větší) délku než později za věků Slunce, protože byly založeny právě na Dvou stromech a jejich střídání světla. Jisté je, že Eldar přejali od Valar a posléze přinesli do Středozemě (kromě zvyku dělení času na hodiny, které se pak použilo i pro sluneční dny) zvyk seskupovat dny do týdnů. Pokud jde o další členění roku, to bylo pochopitelně vytvořeno až po příchodu Noldor do Středozemě, protože do té doby sluneční roky neexistovaly.
Zdá se jasné, že Eldar ve Středozemi, kteří měli, podle Samvědových
slov, více času, počítali v dlouhých obdobích a quenijské
slovo yén, často překládané „rok“ (I, 353-4), ve skutečnosti znamená
144 našich let. Eldar pokud možno dávali přednost počítání na násobky
šesti a dvanácti. Sluneční „den“ nazývali ré a počítali od západu
slunce do západu slunce. Yén se skládal z 52596 dnů.
Yén mohl být pozůstatkem dřívějších Valarských roků, které podle některých pramenů trvaly právě 144 slunečních let.
Spíše z obřadních
než praktických důvodů dodržovali Eldar šestidenní týden
neboli enquië a yén měl 8766 těchto enquier, počítaných průběžně v
celém tom období.
Zvyk seskupovat dny do týdnů pocházel, jak už jsem napsal výše, z Valinoru. Původně Valar seskupovali dny (ovšem tehdy samozřejmě nešlo o sluneční dny, ale o dny Stromů, tedy mnohem delší časové úseky) do pětidenního týdne. Eldar si vytvořili týden šestidenní, přičemž dny se nazývaly Elenya, Anarya, Isilya, Aldúya, Menelya a Valanya a byly po řadě zasvěceny hvězdám, Slunci, Měsíci, Dvěma stromům, obloze a Valar. Tyto dny v týdnu měly i ekvivalentní sindarské názvy, jak ukazuje tabulka:
Dny v týdnu
| Quenijský název | Sindarský název | překlad
|
|---|
| Elenya | Orgilion | Den hvězd
| | Anarya | Oranor | Den Slunce
| | Isilya | Orithil | Den Měsíce
| | Aldúya | Orgaladhad | Den Dvou stromů
| | Menelya | Ormenel | Den oblohy
| | Valanya (Tárion) | Orbelain (Rodyn) | Den Valar
| |
|---|
Šestidenní týden přejali od Eldar i lidé v dobách, kdy žili společně s nimi v Beleriandu. Stal se tak na nějakou dobu také součástí númenorejského královského kalendáře, ale někdy během Druhého věku došlo k reformě, kdy Númenorejdi zavedli sedmidenní týden. Od té doby se tak týdny elfů a lidí navzájem rozcházely.
Eldar také ve Středozemi dodržovali krátké období slunečního
roku, jemuž říkali coranar neboli „slunokruh“, když jej chápali víceméně
astronomicky, ale obvykle mu říkali loa, „růst“ (zejména v
severozápadních zemích), když brali v úvahu především proměny
roční vegetace, jak bylo u elfů obecně zvykem. Loa se dělil na údobí,
jež bylo možno chápat buď jako dlouhé měsíce, nebo krátké roční
doby. V různých končinách se bezpochyby lišily, ale hobiti poskytují
informace jen o kalendáři Imladris. V kalendáři bylo šest těchto
„dob“. Quenijsky se jmenovaly tuilë, lairë, yávië, quellë, hrívë, coirë.
To se dá přeložit „jaro, léto, podzim, uvadání, zima, probouzení“.
Sindarská jména byla ethuil, laer, iavas, firith, rhîw, echuir, „Uvadání“
se jmenovalo také lasse-lanta, „listopad“ nebo sindarsky narbeleth,
„slábnutí slunce“.
Lairë a hrívë měly po sedmdesáti dvou dnech a ostatní po padesáti
čtyřech. Loa začínal dnem yestarë, bezprostředně předcházejícím
tuilë, a končil mettarë, dnem bezprostředně následujícím coirë. Mezi
yávië a quellë byly vloženy tři enderi neboli „střední dny“. Tak vznikl
rok o 365 dnech, přičemž se enderi každý dvanáctý rok zdvojovaly
(přidávaly se tři dny).
Není jisté, jak se řešily vzniklé nepřesnosti. Jestliže byl tehdejší
rok stejně dlouhý jako dnešní, yén by byl o více než den delší. Že
nepřesnost existovala, ukazuje poznámka v kalendářích Červené knihy,
že se v „roklinském počítání“ poslední rok každého yénu o tři dny
zkracoval: nezdvojovaly se tři enderi, jež na ten rok vycházely, „ale
za naší doby se to nestalo“. O tom, jak se vyrovnávaly případné další
nepřesnosti, nejsou zprávy.
Celý rok (pokud nebyly zdvojeny enderi) tedy vypadal asi takhle:
| Rozdělení roku
|
|---|
| počet dnů | Quenijský název | Sindarský název | překlad
|
|---|
| 1 | yestarë | ? | první den roku
|
| 54 | tuilë | ethuil | jaro
|
| 72 | lairë | laer | léto
|
| 54 | yávië | iavas | podzim
|
| 3 | enderi | ? | střední dny
|
| 54 | quellë (lasse-lanta) | firith (narbeleth) | uvadání
|
| 72 | hrívë | rhîw | zima
|
| 54 | coirë | echuir | probouzení
|
| 1 | mettarë | ? | poslední den roku
|
Elfský Nový rok (Yestarë) se slavil několik dní po jarní rovnodennosti. Na první pohled tu ale není (na rozdíl od lidských kalendářů) žádný přímý vztah mezi uspořádáním roku a astronomickými jevy, jako jsou slunovraty a rovnodennosti. Nicméně letní slunovrat se v Imladris slavil. Podzimní rovnodennost připadala zhruba na enderi, ale ani to nebylo přesné, a to vzhledem ke způsobu, jakým fungovaly přestupné roky. Protože se každý dvanáctý rok prodlužoval o tři dny, posunovaly se astronomické jevy jako rovnodennost vůči kalendáři zdánlivě právě až o tři dny.
Tyto informace se sice týkají jenom kalendáře Imladris a Tolkien píše, že v jiných končinách se roční doby lišily, ale je podle mě celkem pravděpodobné, že podobné roční doby byly byly rozlišovány už v Beleriandu (i když se třeba mohly lišit svou kalendářní délkou), protože právě odtamtud pocházeli prakticky všichni obyvatelé Imladris a v Beleriandu bylo pravděpodobně i podobné podnebí jako v Imladris. Stejně tak se nejspíš velmi podobné roční doby rozlišovaly i v Lindonu a možná i v dalších elfských zemích.
Pokud jde o rozdělování dnů, tak elfové patrně používali dělení času na hodiny, neboť to pocházelo z Valinoru, kdy se tak dělily ještě dny Stromů. Také počet hodin během dne přímo nabízí spojitost s elfskou oblibou násobků dvanácti.
Kromě toho elfové rozlišovali denní doby, a to zejména chvíle na přelomu dne a noci:
Eldar věnovali zvláštní pozornost „šeru“ (v severních končinách)
jako času, kdy blednou hvězdy a kdy vycházejí. Pro tyto chvíle měli
mnoho názvů, z nichž nejběžnější byly tindómë a undómë. První se
nejčastěji vztahoval k době před svítáním a undómë k večeru. Sindarské
jméno bylo uial, jež se dalo zpřesnit na minuial a aduial. V
Kraji se jim často říkalo předjitří a soumrak. Proto je Soumračné
jezero překladem Nenuial.
Zdroj:
Zveřejněno: 20. leden 2006
zpět