Aglarond, HláskaGlaemscrafu, Súthburg
Aglarond - Třpytivé jeskyně v Helmově žlebu; jméno pevnosti, vybudované Dúnadany, později nazývané Hláska.
Pevnost Aglarond byla, stejně jako Angrenost na protější straně Calenardhonské brány, postavena už ve druhém slunečním věku Númenorejci, kteří také objevili jeden z divů Středozemě, Třpytivé jeskyně. Samotná pevnost byla ústředním bodem mohutného branného systému zdí a valů, který využíval terénní podmínky i jeskyně. Za dob Gondoru neměla pevnost takovou důležitost jako pevnosti na východě říše, protože odtamtud přicházela vždy hlavní hrozba pro Gondor. Aglarond i Angrenost střežily západní hranici, Calenardhonskou bránu a brody přes Angren (Želíz). V obou pevnostech byla udržována posádka, které veleli dědiční strážci. Ve druhém tisíciletí lid v Calenardhonu řídl a z posádek v pevnostech se stal uzavřený lid. Nová kapitola v dějinách Aglarondu se začala psát roku 2510, když po vítězství na Poli Celebrantu daroval Gondorský správce Cirion Calenardhonskou zemi Eorlovi z Éothéodu. Ten se pak přistěhoval se svým lidem a mnoha koňmi a zemi se začalo říkat Rochand (Rohan). Zatímco Angrenost na severu s věží Orthank zůstal državou Gondoru v rukou dědičných stráží, Aglarond byl opraven a poté svěřen Rohirům, kteří jej pojmenovali Súthburg a jeskyně Glaemscrafu, ačkoliv používal se stále i název Aglarond. Stará Gondorská posádka se připojila k posádce v Angrenostu a od té doby se osudy obou pevností vyvíjely odlišně.
Aglarondská pevnost se stala nejmocnějším opevněním Rohanu a spolu se Šerou Brázdou útočištěm v dobách války. Súthburg byl také centrem Západních úvalů a odtud pocházely hraniční stráže u brodů přes Želíz. Za vlády krále Déora začali Západní úvaly opět napadat Vrchovci s podporou Železného pasu, který byl Vrchovci ovládnut. Déor nepřátele porazil, ale Železný pas nedobyl. Roku 2758 za vlády Helma Kladiva přišla Dlouhá zima. Rohirové se stáhli do pevností a útočišť, zatímcosvoji příležitost při oslabení Rohanu využili opět Vrchovci, kteří byli navíc podporováni Wulfem, synem Frecy (Freca dříve vládl na území okolo Adornu a příliš neuznával krále Rohanu, dokonce se spolčoval s Vrchovci. Helm ho pak za urážku zabil holou pěstí). Král se stáhl do Súthburgu, kterému se od té doby říkalo hláska a údolí Helmův Žleb; Helmův syn Haleth padl v Edorasu a synovec Fréaláf ustoupil do Šeré brázdy. Dlouhou zimou strádali obránci i obléhatelé. V Helmově Žlebu padl při obraně králův mladší syn Háma a sám Helm nakonec umrzl na valu ve Žlebu. Potom zima skončila, Fréaláf se vrátil do Edorasu, zabil Wulfa, pak vypudil i zbytky Vrchovců ze Železného pasu a s pomocí Gondoru osvobodil Hlásku. Poté byl korunován králem. Tehdy se také v Angrenostu usídlil Saruman. Hláska zůstala nejsilnější pevností království, zatímco Rohan pomalu získával na své dřívější moci.
V pozdější době, kolem roku 2960, začal Saruman opevňovat Železný pas a shromažďovat v něm nepřátelské tvory. Jeho armáda se plně ukázala za Války o Prsten. Proběhly dvě bitvy u brodů přes Želíz a pak vojsko přišlo do Helmova Žlebu, který bránil král Théoden. Nakonec obránci zvítězili, s pomocí posil od Erkenbranda ze Západních úvalů, Gandalfa a huornů. To byla bitva u Hlásky, jedna z nejvýznamějších bitev Války o Prsten a tím sehrál Aglarond svou důležitou úlohu ve Válce.
Po válce zůstala Hláska Rohanu, avšak později přišel do Aglarondu trpaslík Gimli, syn Glóinův, s částí lidu z Ereboru a založili zde trpasličí království které se stalo jedním z nejmocnějších ve Středozemi.
|