Lišák procházející lesem za vlastními záležitostmi se na několik minut zarazil a čenichal.
„Hobiti!“ pomyslel si. „No tohle! Už jsem v téhle zemi slyšel o lecčems divném, ale o hobitech spících venku pod stromem jen zřídka. A tři! V tom musí být něco náramně divného.“ Měl úplnou pravdu, ale nikdy se o tom víc nedozvěděl.
