Buďte zdrávi badatelé!
Vím, že není nic jednoduššího, než souhlasit s Aredhel, ale stejně nezbývá, než jít touto nejsnazší cestou.
Nepíše-li Tolkien o smrku (ale pouze o smrti a smradu) není to podle mého způsobeno neexistencí smrků ve středozemi (a klidně bych jej čekal minimálně "vypínat še nad jedlemi" v horských, severních, nebo severních horských polohách).
Roste-li smrk na Britských ostrovech, pak je tam zaprvé nepůvodní a za druhé vzácný. Lesnatost Velké Británie je prý asi 10% a dřevinné složení je rozhodně o dost jiné, než u nás a původními jehličnany jsou prý pouze sosna (Pinus silvestris) tis a jalovec - to je myslím výmluvné dosti. A co se týče pohledu do minulosti - snad nějaké rozdíly byly, ale zrovna lesnictví je záleřitost, která se mění hodně zvolna.
http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-86-2007/lesnicka-prace-c-02-07/zarizeni-lesu-ve-velke-britanii
Mám dojem, že problém je hlavně v tom, že Tolkien nebyl člověkem, který by se strašně podrobně šťoural v přírodních reáliích, ale naopak psal intuitivně z vlastní zkušenosti - například to, že by byl býval nad duby v temném hvozdu, na které lezl Bilbo, očekával motýly druhu Purple emperor (na což jsou hrdí i na anglické wikipedii: https://en.wikipedia.org/wiki/Apatura_iris) znamená, že dokázal bedlivě pozorovat přírodu, kterou měl před očima. U nás se tento druh jmenuje batolec duhový a opravdu žije v doubravách. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Batolec_duhov%C3%BD) Na druhou stranu je ale příroda popisovaná Tolkienem asi poněkud logicky ochuzená o druhy, se kterými se pravděpodobně nesetkával. Řekl bych, že princip je zhruba takový, že Tolkien o smrcích nepsal ne proto, že by nebyly, ale spíš proto, že je v lese nerozeznal od jedlí a tudíž se na ně nesoustředil. :-)
Nevím, zda se enti dělili na listaneté, jehličnaté a jinany, to bych kecal, myslím spíš ale, že by to byl spíše popis jejich pracovní náplně, než tělního pokryvu. Rozhodně ale - zajímavé téma na dlouhé úvahy. :-D
|