Mně se Hobit taky moc líbil. Samozřejmě, jsou věci, které bych změnila, ale prostě jen ten fakt, že můžem být zpátky v TOM světě, je odrovnávající.
Úvodní část byla jednou z těch, které jsem si nejvíc užila. Dno Pytle bylo krásné, Bilbo roztomile politováníhodný, trpaslíci vtipní a Gandalf? No prostě to byl zase ten starý dobrý Gandlaf Šedý, ten, který je pro mě, s prominutím, mnohem láskyhodnější, sympatičtější a skutečnější než jeho pozdější reinkarnace. Bylo super, že se do filmu dostalo tolik materiálu z knížky právě z jejího úvodu, i když by se to mohlo zdát nevyvážené vzhledem k dalšímu ději. Škoda jen, že český dabing tak zkazil krásnou píseň trpaslíků. Už se těším, až si to budu moct vychutnat v původním znění.
Další skvělá část byla bitva u Morie. Propojení s Pánem prstenů mě opravdu potěšilo a i v částech, jako je výše zmiňovaná bitva, kde nevystupuje přímo nějaká postava z PP, nebo kde se nestane něco podobného jako v trilogii, můžeme vidět přesně ten unikátní a dechberoucí Jacksonův styl tvoření filmu, který daroval jen Středozemi. Ne, že bych se obecně vyžívala v masakrování lidí, ale tohle byl ten návrat Tolkiena na plátna, na který jsem 5 let čekala.
Co se týče speciálních efektů, myslím, že by filmu prospělo, kdyby se např. v případě skřetů více spolehl na obyčejné maskéry. V PP přece jen někteří vypadali přirozeněji a chudák Azog byl uvěřitelný asi jako Alf. Některé postavičky v Gundabadu vypadaly jako skřítci z Harryho Pottera. Já vím, že Hobit má být pohádkovější, ale kdybyste postavili toho skřetího posla na sedátku vedle důstojného Elronda, tak vám vznikne hodně velký nepoměr. Nejvíc to shodil skřetí král. Méně je někdy více.
Ještě bych toho mohla napsat moc a moc, ale radši už končim. Přes všechno to byla výborná podívaná. I když mám teď angínu, cesta přes několik vesnic do městského kina na půlnoční premiéru stála za to. Ještě si toho musim hodně srovnat v hlavě, než se začnu pořádně těšit na další díl. Vlastně ne, už teď se nemůžu dočkat!
|