Básně z Návratu Krále

Song of Mounds of Mundburg / Píseň o Mohylách u Mundburgu


Zahučely rohy, rozlehly se v horách, míhaly se meče v poli pod městem. Klusali koně do Kamenné země jak vítr s jitrem. Válka jiskřila. Tam padl Théoden, proslulý Thengelovec; do zlaté síně, do zelených luk, na pláně severní on nepojede zpět, vojska velitel. Harding a Guthláf, Dúnhere a Déorwine, Horn a Fastred krev dali kraji dalekému: v Mohylách u Mundburgu mlčky práchnivějí s pobratimy svými, pány z Gondoru. Nevrátí se Hirluin nazpět do svých hor; ani starý Forlong do svých světlých planin, tam do Arnachu, do své domoviny ve slávě; ani statní lučištníci Derufin a Duilin k vodám dumavým hluboké Morthondy, do které hledí hory. Smrt za jitra i za soumraku přijali páni jako poddaní. Spí sladce v Gondoru u Velké řeky šedé jak slzy, stříbrem svítící. Rděla se tenkrát ryčná její voda: do pěn a krve slunce klesalo, hory jak majáky hořely za večera, rudá padala rosa v Rammas Echoru.


Zahučely rohy, rozlehly se v horách, míhaly se meče v poli pod městem. Klusali koně do Kamenné země jak vítr s jitrem. Válka jiskřila. Tam padl Théoden, proslulý Thengelovec; do zlaté síně, do zelených luk, na pláně severní on nepojede zpět, vojska velitel. Harding a Guthláf, Dúnhere a Déorwine, Horn a Fastred krev dali kraji dalekému: v Mohylách u Mundburgu mlčky práchnivějí s pobratimy svými, pány z Gondoru. Nevrátí se Hirluin nazpět do svých hor; ani starý Forlong do svých světlých planin, tam do Arnachu, do své domoviny ve slávě; ani statní lučištníci Derufin a Duilin k vodám dumavým hluboké Morthondy, do které hledí hory. Smrt za jitra i za soumraku přijali páni jako poddaní. Spí sladce v Gondoru u Velké řeky šedé jak slzy, stříbrem svítící. Rděla se tenkrát ryčná její voda: do pěn a krve slunce klesalo, hory jak majáky hořely za večera, rudá padala rosa v Rammas Echoru.



zpět