From dark Dunharrow in the dim of morning
with thane and captain rode Thengel's son:
to Edoras he came, the ancient halls
of the Mark-wardens mist-enshrouded;
golden timbers were in gloom mantled.
Farewell he bade to his free people,
hearth and high-seat, and the hallowed places,
where long he had feasted ere the light faded.
Forth rode the king, fear behind him,
fate before him. Fealty kept he;
oaths he had taken, all fulfilled them.
Forth rode Théoden. Five nights and days
east and onward rode the Eorlingas
through Folde and Fenmarch and Firienwood,
six thousand spears to Sunlending,
Mundberg the mighty under Mindolluin,
Sea-kings' city in the South-kingdom
foe-beleaguered, fire-encircled.
Doom drove them on. Darkness teek them,
horse and horseman; hoofbeats afar
sank into silence: so the songs tell us.
Ze Šeré Brázdy za šerého jitra
s tvrdými muži Thengelův jel syn.
Do Edorasu dojel, dlouhověké síně,
záštity Marky, zahalené mhou;
trámoví zlaté temnotou se krylo.
Sbohem dal svému svobodnému lidu,
krbu i křeslu, kolébce též králů,
kde dlouho dlel, než světlo zemdlelo.
Vpřed vyjel král, strach v patách kráčel.
Vedl ho osud, věrností se skvěl;
přísahu složil, slavně splnil pak.
Vpřed vyjel Théoden. V noci jel i ve dne,
pět nocí na východ nes' národ kůň;
to Eorlovce úvalem a úžlabinou,
šest tisíc oštěpů šlo k zemi Sluneční,
k mocnému Mundburgu pod Mindolluinou,
kde město Mořských králů klesá
ohněm a nepřáteli obklíčeno nyní.
Sudba jim dala spěch, soumrak je stínil,
jezdce i koně; jejich kopyta
potuchla v tichu, píseň praví nám.