Ah! foolish folk, who land on HIM, And little fires proceed to trim And hope perhaps for tea! It may be that His shell is thick, He seems to sleep; but He is quick, And floats now in the sea With guile; And when He hears their tapping feet, Or faintly feels the sudden heat, With smile HE dives, And promptly turning upside-down He tips them off, and deep they drown, And lose their silly lives To their surprise. Be wise! There are many monsters in the Sea, But none so perilous as HE, Old horny Fastitocalon, Whose mighty kindred all have gone, The last of the old Turtle-fish. So if to save your life you wish Then I advise: Pay heed to sailors' ancient lore, Set foot on no uncharted shore! Or better still, Your days at peace on Middle-earth In mirth Fulfil!
Pohleďte: to je Želvozem, toť ostrov, tady přistanem, třebas je pustý zcela. Nu pojďte, budeme si hrát, slunit se, běhat, tancovat, roj racků se tam bělá. Pozor dej! Nesedej! Racek, ten neutone. To ne! Může tam sedět, kráčet, spát, stačí mu křídlem zamávat.
Když někdo jiný zkusí se na něj postavit, ať se chce pobavit, nebo že přistát musí, spolehne se na tlustý štít a zkusí si čaj uvařit, dřív, než se oheň rozhoří, Želvozem se mu ponoří jako stín do hlubin.
Může se vám zdát: Želvozem šel spát. Nezkoušejte přistávat! On je lstivý jako had. Jak vás bude v hrsti mít, hned vás zkusí utopit a bude se smát. On má hrozně rád, když se k svému překvapení živý v utopence změní.
Vědí ti, co rozum mají, jak mnohé obludy hlubiny tají, však nejhroznější jediný je jen: rohatý starý Želvozem, co mořem pluje tiše, poslední potomek přeslavné Želví říše. Chcete-li život uchovat, mohu vám dobrou radu dát: Učte se pověsti lodníků znát, neznámých břehů se vystříhat, či lépe - zkuste pro svůj klid co nejdéle si vesele ve Středozemi žít.