You sink into the slime, who dare To knock upon their door, While down the grinning gargoyles stare And noisome waters pour.
Beside the rotting river-strand The drooping willows weep, And gloomily the gorcrows stand Croaking in their sleep.
Over the Merlock Mountains a long and weary way, In a mouldy valley where the trees are grey, By a dark pool?s borders without wind or tide, Moonless and sunless, the Mewlips hide.
The cellars where the Mewlips sit Are deep and dank and cold With single sickly candle lit; And there they count their gold.
Their walls are wet, their ceilings drip; Their feet upon the floor Go softly with a squish-flap-flip, As they sidle to the door.
They peep out slyly; through a crack Their feeling fingers creep, And when they?ve finished, in a sack Your bones they take to keep.
Beyond the Merlock Mountains, a long and lonely road, Through the spider-shadows and the marsh of Tode, And through the wood of hanging trees and the gallows-weed, You go to find the Mewlips - and the Mewlips feed.
Nad krajem Mňoukalů se stíny kloní, mokrá a černé, černější než tuš, zvolna a tiše jejich zvonce zvoní. Ať je to hobit, trpaslík či muž,
kdo nemá strach klepat u jejich dveří, ten utopí se, klesne do bažin, jenom pár bublin slizkou vodu zčeří, a pak jen ticho, chlad a vlhký stín.
Stojatá voda shnilým břehem splývá, práchnivé vrby truchlí kolkolem, sbor chmurných krkavců nad kalužemi zívá a krákáním plaší vlastní sen.
Cesta přes hory Přímoří je únavná a zrádná. V mlhavých údolích šedivé stromy zříš, bez vánku, bez hnutí tu dříme voda chladná, slunce a měsíc tu nesvítí. Zde Mňoukalů je skrýš.
Hluboko pod zemí své kobky mají a v nich jen plíseň, vlhko, tmu a chlad. Jedinou tenkou svíčku rozžínají, když chtějí svoje zlato počítat.
Provlhlý strop a ze stěn voda kapá, po slizké zemi zelenavý šlem. Plesk - plesk! To Mňoukal kalužinou capá skulinou dveří podívat se ven.
Dychtivě zírají a naslouchají. Citlivým prstům stačí jeden hmat. Když s tebou končí, ve svém pytli mají tvou holou leb i ohlodaný hnát.
Cesta pes hory Přímoří je dlouhá, zlá a pustá, přes skrýše pavoučí, přes slatě musíš jít, přes lesy plíživé, přes vřesoviště hustá... Chceš jenom vidět Mňoukaly - a jdeš je nakrmit.