Web

Editace textů

Zde se můžete dočíst pár rad k editaci textů, které se uplatní zejména pokud se rozhodnete doplnit něco do encyklopedie, ale stejně tak to můžete využít i při psaní příspěvků do diskusního fóra.

Základem pro editaci textů je HTML. Pro psaní nějakých krátkých příspěvků v diskusním fóru se bez něj člověk samozřejmě obejde, ale pokud chcete editovat encyklopedii, tak byste aspoň základní znalost mít měli.
Nebudu se tu rozepisovat o tom, co už bylo popsáno mnohokrát, a radši vás odkážu na stránku www.jakpsatweb.cz, kde je to velice pěkně a srozumitelně popsáno. Takže pokud neznáte ani základy HTML, nejdřív si prostudujte zmíněnou stránku, než budete pokračovat dál.
Pokud HTML znáte, tak tím lépe. Pro editaci textů tady na Angrenostu ale není ani nutné znát příliš mnoho značek, konkrétně v encyklopedii se uplatní hlavně <br>, <div>, občas <i> nebo <b>. V diskusi se občas hodí použít odkaz, obrázek a podobně. Ale co vám budu vykládat, pokud už HTML znáte. Pojďme k důležitějším věcem.

Konvence v HTML

Při psaní textů do encyklopedie na Angrenostu je potřeba kromě samotného psaní textu udržovat několik konvencí, aby bylo celkové podání přehlednější.

Citace

Konkrétně nejpodstatnější věcí jsou asi citace z originálního Tolkienova textu. Pro odstavec citace používám speciální zápis, a to <div class="cita">...</div">.
U citací je navíc dobré pokud možno uvádět zdroj, odkud pocházejí. To se dělá pomocí značek <span class="z">...</span>, které jsou umístěny na konci zmíněného tagu <div>. Konkrétně když to vše ukážu na příkladu, tak:
Výsledné zobrazení potom vypadá takto: Když budete psát zdroj, tak se pokud možno držte zkratek uvedených v tomto seznamu, jinak pro to nejsou žádná úplně jasná pravidla, ale zkuste to napsat tak, aby to bylo co nejpřesnější. Konkrétně v příkladu nahoře to je UT, tedy Nedokončené příběhy, třetí část knihy, druhá kapitola (kapitoly jsou tam značené římskými číslicemi, tak jsem se toho držel), strana 328. Vím, že už existují různá vydání, ve kterých se stránkování může lišit, ale rozdíl snad není zásadní a právě proto je dobré tam pro jistotu uvést i číslo kapitoly. Pokud máte něco proti zkratkám, tak můžete knihu uvést i celým názvem, stejně tak i jméno kapitoly.

Citace se dá použít i uvnitř textu, v tom případě pak je to <span class="cita">...</span>. Pokud toužíte po příkladu, tak třeba takhle: Výsledek vypadá takhle:

Nadpisy

Hlavní nadpis se vytváří automaticky z názvu záznamu v encyklopedii, a stejně tak je to i s dalšími názvy, takže na začátku textu už žádný další nadpis není potřeba.
Pokud jde o nějaké menší nadpisy uvnitř textu, tak ty v encyklopedii téměř nepoužívám, a u kratších textů ani nemají smysl. Ale pokud byste došli k závěru, že v nějakém delším textu by takový nadpis byl na místě, tak používejte menší velikost, nejlépe <h4>.

Odkazy

Externí odkazy na jiné weby přímo v encyklopedii zatím nepoužívám a podle mě nejsou ani potřeba. Pokud byste došli k závěru, že tam nějaký rozhodně nemůže chybět, tak mi o tom napište a já to posoudím. ;o)
Pokud jde o interní odkazy na jiná místa v encyklopedii, tak tam rozhodně nepoužívejte klasické HTML odkazy <a>. Proč, to zjistíte níže. Existuje na to totiž jiný, mnohem pohodlnější způsob.
Jinak v diskusním fóru samozřejmě používejte externí odkazy podle libosti.

Řádkování

Abych usnadnil psaní diskusních příspěvků lidem, kteří neovládají HTML (ale vlastně i těm, kteří jej ovládají), zavedl jsem před časem jistou vychytávku, která spočívá v tom, že když text při psaní normálně odřádkujete, tak se zalomený zobrazí i ve výsledku (na rozdíl od klasického HTML, kde je potřeba napsat tag <br>). Aby se to ale nepletlo dohromady lidem, kteří jsou naopak zvyklí psát v HTML (a aby se při napsání <br> a ještě odřádkování nezalomil text nadvakrát), tak tato záležitost funguje jenom v textu, ve kterém se <br> nepoužívá. Jakmile v daném textu nějaké <br> je, tak se to automaticky deaktivuje.
Co se ale týká encyklopedie, tak vás chci požádat, abyste pro odřádkování používali vždycky <br>, aby ty texty měly přeci jenom v tom HTML nějakou formu. A protože u lidí, kteří se do editace encyklopedie pustí, už nějakou tu znalost HTML předpokládám, tak by to snad neměl být velký problém.

Interní odkazy

A nyní se dostáváme asi k nejdůležitější části, interním odkazům vedoucím na jiná místa v encyklopedii. Pokud vám něco říká Wikipedie a zejména pokud jste už zkoušeli nějaký článek ve Wikipedii upravovat, je to pro vás výhoda a následující text můžete jenom rychle prolétnout. V opačném případě si to prosím přečtěte pozorně.

Jak už vyplývá z předchozího odstavce, inspiroval jsem se při tvorbě udělátka pro interní odkazy poměrně chytrým řešením, které je použité ve Wikipedii. Základní výhoda je ta, že pokaždé, když se do Encyklopedie přidá nový záznam, není nutné doplnit příslušné odkazy ke všem místům, která by na dotyčný záznam měla odkazovat, a zároveň dokud něco v encyklopedii není, tak nikde nejsou žádné nefunkční odkazy. Vtip je v tom, že odkaz na dané místo se sice může napsat předem, ale začne fungovat přesně v tu chvíli, když se daný záznam v Encyklopedii objeví. Složité? No, snad to lépe pochopíte na příkladech, a nejlépe se to dá samozřejmě pochopit praxí. Podstatné je, že pokud budete psát v encyklopedii nějaký text, tak jako odkazy pište cokoli, co by mohlo v encyklopedii někdy být, i když to tam třeba zatím není.
Podmínkou takového chování odkazů, jaké jsem popsal výše, je samozřejmě to, že se nemůže jednat o klasické HTML odkazy, protože ty jsou prostě napsané natvrdo - buď tam odkaz je nebo není, a nepřizpůsobuje se podle toho, jestli stránka, na kterou ukazuje, skutečně existuje, nebo ne. Proto jsem naprogramoval speciální značky, které vycházejí právě z toho, jak funguje psaní odkazů ve Wikipedii.

Odkazy [[ ]]

Základem syntaxe odkazů jsou značky [[ a ]] (hranaté závorky [ a ] jsou na anglické klávesnici normálně, na české je vytvoříte, když stisknete pravý Alt + F, respektive pravý Alt + G). A jejich použití je snad nejjednodušší, jaké si můžete představit. Stačí mezi dvojice hranatých závorek napsat nějaké slovo, konkrétně název, a když je tento název obsažen v encyklopedii, tak se z toho při zobrazení textu udělá odkaz. Hned vám ukážu příklad - když při editaci napíšete: výsledek bude vypadat takto: Jednoduché, že? :o)
Ještě ukážu, co se stane, když je v dvojitých hranatých závorkách uvedeno něco, co v encyklopedii není. Pro příklad napíšu nějakou hloupost (aby se mi pak nestalo, že se to později do encyklopedie doplní a příklad tím přestane plnit svoji funkci). Takže dejme tomu: A zobrazí se to takhle: Čili jak vidíte, zápis vypadá úplně stejně, ale když není na co odkazovat, tak se tam prostě žádný odkaz nezobrazí.

Čeština je ovšem jazyk komplikovaný, který se vyznačuje bohatým skloňováním. A zde nastává jistý problém. Co když chceme napsat dejme tomu "Řeka Entva protékala středem Rohanu"? Se slovem Entva není problém, jak už jsem ukázal výše. Ale co ten Rohan - pokud by se jako odkaz označilo celé slovo "Rohanu", tak program správně usoudí, že žádné místo jménem "Rohanu" v Encyklopedii není, a tím pádem by z toho odkaz neudělal. Zde ale přijde k užitku další varianta odkazu, která se hodí právě pro takovéto skloňování. Smysl je v tom, že se do hranatých závorek uzavře jenom ta část slova, která odpovídá samotnému názvu (v 1. pádě). Ta se vyhodnotí jako odkaz, ovšem aby text vypadal kulturně, tak se jako odkaz obarví i zbytek slova. Zmíněný příklad tedy napíšeme takto: A výsledek bude:

Odkazy [[ | ]]

Buhužel výše popsané jednoduché řešení se zdaleka nedá použít pro všechna slova. Například ve větě "Jízdní oddíl překročil řeku Entvu" bychom předchozím způsobem odkaz vytvořit nemohli. A podobné to je s víceslovnými názvy, kupříkladu ve větě "Cesta procházela Temným hvozdem k Dlouhému jezeru".
Pro takové případy existuje jiný způsob psaní odkazů, který je o něco málo složitější, ale jinak podobný předchozímu. Kromě značek [[ a ]] využívá ještě | (pozor, není to I ani l, ale takzvané svislítko neboli roura - napíšete ho, když stisknete pravý Alt + W). Postup je následující: za levé hranaté závorky napíšete název v 1. pádě, tedy tak, jak se vyskytuje v encyklopedii (nebo samozřejmě tak, jak se tam nejspíš bude vyskytovat, až se tam vyskytovat začne). Potom napíšete svislítko a za něj napíšete název v takovém tvaru, jak se má zobrazovat v textu. A uzavřete to opět hranatými závorkami.
To si samozřejmě žádá příklad, takže tady je ukázka, jak zapsat dvě výše uvedené věty: A výsledek bude: Je to jasné? Doufám, že ano.

Ještě pár poznámek na závěr:

• Jak jsem už psal, pokud budete vytvářet nové texty v encyklopedii, snažte se jako odkazy zapsat všechny názvy, u kterých připadá v úvahu, že by mohly být v encyklopedii. Jenom pokud se v jednom textu opakuje nějaký název víckrát, tak stačí, aby byl to byl odkaz jenom poprvé; vypadalo by to trochu nesmyslně, kdyby se několikrát opakoval tentýž odkaz.
• Pro inspiraci, jak používat odkazy v textu, se samozřejmě můžete podívat na texty, které jsou už v encyklopedii zapsané.
  K tomu bych chtěl jenom podotknout, že možnosti odkazů, jak jsem je tu popsal, byly vytvářeny postupně a původě bylo možné psát odkazy jenom posledním popsaným způsobem. Proto vás nesmí zmást, když někde narazíte na odkaz typu [[Gondor|Gondor]]. Případně to rovnou můžete opravit na jednodušší zápis [[Gondor]], který bude fungovat naprosto stejně.

---

Zveřejněno: 8. únor 2007

---

zpět