Tyto tabulky ukazují nejobvyklejší způsob psaní s tengwar v quenye, takzvaný klasický mód. Charakteristické pro něj je zapisování samohlásek pomocí ómatehtar a pořadí souhlásek v prvním tyelle: t, p, c, qu (na quenijskou výslovnost se můžete podívat sem). Klasický mód je úzce přizpůsobený pro zapisování quenyi a využívá poměrně přísných pravidel tohoto jazyka. Hlásky, které se v quenye nevyskytují, tedy nejde klasickým módem zapsat, a naopak některé časté skupiny souhlásek se pro zjednodušení zapisují jedním znakem. Například souhláska d se v quenye může vyskytovat jedině ve skupinách nd, rd, ld a nemůže stát sama o sobě. Proto v klasickém módu neexistuje žádný znak pro d, ale existují znaky 

- nd, 

- rd, 

- ld.
Klasický mód je významný i v tom, že obecně používaná jména jednotlivých písmen jsou zpravidla založena na jejich výslovnosti právě v klasickém módu, i když v jiných jazycích nebo módech se dané písmeno může používat pro jinou hlásku. Například 

- anca odpovídá v klasickém módu nc, zatímco v jiných módech slouží například pro hlásky ž nebo gh.
| tyellë | I. tincotéma |
II. parmatéma |
III. calmatéma |
IV. quessetéma |
||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | tinco | parma | calma | quesse | ||||
![]() ![]() ![]() |
t | ![]() ![]() ![]() |
p | ![]() ![]() ![]() |
c | ![]() ![]() ![]() |
qu | |
| 2. | ando | umbar | anga | ungwe | ||||
![]() ![]() ![]() |
nd | ![]() ![]() ![]() |
mb | ![]() ![]() ![]() |
ng | ![]() ![]() ![]() |
ngw | |
| 3. | súle | formen | aha | hwesta | ||||
![]() ![]() ![]() |
(s) | ![]() ![]() ![]() |
f | ![]() ![]() ![]() |
h | ![]() ![]() ![]() |
hw | |
| 4. | anto | ampa | anca | unque | ||||
![]() ![]() ![]() |
nt | ![]() ![]() ![]() |
mp | ![]() ![]() ![]() |
nc | ![]() ![]() ![]() |
nqu | |
| 5. | númen | malta | noldo | nwalme | ||||
![]() ![]() ![]() |
n | ![]() ![]() ![]() |
m | ![]() ![]() ![]() |
(ñ) | ![]() ![]() ![]() |
nw | |
| 6. | óre | vala | anna | wilya | ||||
![]() ![]() ![]() |
r | ![]() ![]() ![]() |
v | ![]() ![]() ![]() |
- | ![]() ![]() ![]() |
w | |


- umbar obyčejně znamenalo mb, protože b samotné se v Quenye nevyskytuje. Pokud se ale použila kombinace znaků 




, tak se výsledek četl jako lb, nikoli jako *lmb. Tento shluk souhlásek se v Quenye vyskytuje velmi zřídka. Například 












- ulban. Někteří mluvčí ale používali lb místo lv. Pak se dal použít tento zápis, například 












- olbar (normálně 












- olvar).

- thúle/súle se původně používalo pro th, ale když se tento zvuk v Quenye přeměnil na s, používal se znak 

dále v těch slovech, kde se původně vyskytovalo th (například 









- súlë na rozdíl od 









- sérë). Nicméně není bezpodmínečně nutné se tímto pravidlem řídit a místo 

se dá použít 

. Je tedy možné psát i 









- súlë

- harma/aha se používá tam, kde se h čte jako "ch". To bylo původně ve všech slovech, později jen uprostřed slova (proto vzniklo rozlišení písmen 

- aha a 

- hyarmen) a nakonec jen ve ht, například ve slově 












- tehtar.

- noldo se ve staré Quenye používalo pro ñ, například právě ve slově 






– Ñoldo, ale hláska ñ později splynula s n, a tak se i místo písmene 

začalo používat 

, takže: 






– Noldo.

- nwalmë odpovídá pouze nw na začátku slova, kde vzniklo z původního ñw. V jiných pozicích se nw zapisuje jako 




.

- óre je znak pro r na konci slov a před souhláskami, zatímco před samohláskami se r zapisuje znakem 

- rómen. Tak například 









- ráma, 









- casar, 




















- Arnanórë.

- anna - toto písmeno nemá samo o sobě v Quenye žádný význam; používá se ale (z estetických důvodů) stejným způsobem jako krátký nosič, pokud by se měla ke krátkému nosiči měla dát tehta pro y a zároveň ómatehta pro samohlásku, protože takový krátký nosič (jako 



) by připadal elfům poněkud přetížený a z estetických důvodů na tomto místě použili písmeno anna: 



. Například tedy 







- yanta, 










- tiuya.

- vilya se používá pro w, které se v Quenye vyskytuje jen uvnitř slova. Skupina nw se zapisuje 




jen pokud je uvnitř slova, zatímco na začátku (kdy vzniklo z dřívějšího ñw) se píše písmenem 

. Například: 












- anwar, 









- melwa.| rómen | arda | lambe | alda | ||||
![]() ![]() ![]() |
r | ![]() ![]() ![]() |
rd | ![]() ![]() ![]() |
l | ![]() ![]() ![]() |
ld |
| silme | silme nuquerna |
esse | esse nuquerna |
||||
![]() ![]() ![]() |
s | ![]() ![]() ![]() |
s | ![]() ![]() ![]() |
ss | ![]() ![]() ![]() |
ss |
| hyarmen | halla | yanta | úre | ||||
![]() ![]() ![]() |
h | ![]() ![]() ![]() |
- | ![]() ![]() ![]() |
-i | ![]() ![]() ![]() |
-u |


- rómen - pouze r před samohláskami (viz 

).

- arda - pro častou kombinaci souhlásek rd se pro jednouduchost zápisu používá jediný znak. Například: 






- erdë.

- alda - podobně jako 

. Například ve slově 







- yulda.

a 

- silmë a silmë nuquerna se výslovností nijak neliší. Běžným znakem pro s je 

, ale 

se používá tehdy, když je třeba nad písmeno umístit nějaké tehtar. Například 









- olos, 









- hosta, 






- sanga.

a 

- essë a essë nuquerna - stejný případ jako 

a 

, oba znaky se používají pro ss. 

se používá často tehdy, když je potřeba nad písmeno umístit tehtu, ale není to nutné; ve stejném případě se občas používá i 

. Například 






i 






- lassë.

- halla se původně používalo pro h, ale znělé h bylo později převzato písmenem 

. 

se tak používá pouze pro zápis neznělého hr a hl. Například: 









- hrívë, 









- hlócë.

a 

se používala pro zjednodušené zapisování dvojhlásek, tedy v případě Quenyi těch kombinací samohlásek, které mají na druhém místě i nebo u, to znamená: ei, ai, oi, ui, iu, eu, au, ou. V těchto případech tedy pro Quenyu nezvykle písmeno označovalo druhou samohlásku, zatímco příslušná tehta první samohlásku. Například: 









- caima, 









- fuinë, 






- aurë, 









- tiuco.| ómatehtar | další tehtar | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| a | -y | ||||
| e | é | zdvojení písmene | |||
| i | í | -s | |||
| o | ó | ||||
| u | ú | ||||











- corima, 













- nuquerna. a se píše obyčejně pomocí trojice teček
, ale někdy je tento zápis zjednodušován do podoby stříšky
. Protože a je nejčastější hláska v Quenye, někdy se při zápisu dokonce vynechává úplně a při čtení je třeba si ji domyslet tak, aby slovo dávalo smysl. Například: 









- calma se dá zapsat 







.









- quárë, 










- nénimë, 










- olórë, 






- cúna.

) znamenají změkčení dané hlásky, které se přepisuje pomocí y. Protože y v Quenye není samohláska, tak po takovém písmeni obyčejně ještě nějaká samohláska následuje, přičemž se k jednomu písmeni připíší obě tehty. Např. 



- tya, 



- cye a 



- lya.


- tt, 


- cc, 


- mm, 


- nn, 


- rr, 


- ll (pro ss je samostatné písmeno 

).


- ts, 


- ps, 


- x.![]() ![]() ![]() |
krátký nosič |
![]() ![]() ![]() |
dlouhý nosič |










- aran ("král"), 












- estel ("naděje").






- írë ("touha"), 




















- rámalócë ("okřídlený drak").![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Ai! laurië lantar lassi súrinen, |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Yéni únótimë ve rámar aldaron! |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Yéni ve lintë yuldar avánier |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
mi oromardi lisse-miruvóreva |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Andúnë pella, Vardo tellumar |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
nu luini yassen tintilar i eleni |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
ómaryo airetári-lírinen. |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Sí man i yulma nin enquantuva? |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
An sí Tintallë Varda Oiolossëo |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
ve fanyar máryat Elentári ortanë |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
ar ilyë tier undulávë lumbulë; |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
ar sindanóriello caita mornië |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
i falmalinnar imbë met, ar hísië |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
untúpa Calaciryo míri oialë. |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Sí vanwa ná, Rómello vanwa, Valimar! |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Namárië! Nai hiruvalyë Valimar. |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Nai elyë hiruva. Namárië! |