Větrov

Větrovské vrchy, Amon Sul

Větrovské vrchy bylo pohoří v Eriadoru, táhnoucí se na sever od Velké východní cesty až k Severním vrchům. Za časů Arthedainu bylo silně opevněno. Nejvyšším vrcholkem byl nejjižněji položený Amon Sul, Větrov, ze kterého byl nejlepší rozhled po východních končinách Eriadoru.

Na Větrově byla v prvních dnech Severního krállovství postavena věž, ve které byl umístěn jeden z arnorských Palantírů. Za dnů Posledního spojenectví na ní stál Elendil a čekal na Gil-galadův příchod z Lindonu.

"Gil-galad, to byl elfů král,
harfeník o něm smutně hrál:
poslední svobodnou měl zem
za horami a před Mořem.

Meč dlouhý, kopí břitké měl,
zář přilby zdáli's uviděl;
nesčetné hvědy ve svém třpytu
se zrcadlily v jeho štítu.

Dávno ho do dáli kůň nes
a nikdo neví, kde dlí dnes;
do tmy zapadla hvězda jeho:
do tmy Mordoru stínového." LotR I 11 (překlad pana B. Pytlíka)

Větrovské vrchy, až na věž Amon Sul nebyly za dnů Arnoru obydleny; v pozdějších letech po rozdělení Arnoru a příchodu Černokněžného krále byly silně opevněny proti hrozbě z Angmaru a Rhudauru. Roku 1409 nepřátelé vpadli do Arnoru a věž Amon Sul byla zničena, avšak Palantír byl zachráněn a odnesen do Fornostu. Od té doby byl vrchol Větrova zpustlý a zůstával zde jen kruh kamenů, zbytek ze staré věže. Po celý zbytek třetího věku byl však Větrov navštěvován Dúnadany.

3. října 3018 byl na vrcholku Větrova čaroděj Gandalf obklíčen a přepaden hlídkujícími nazguly a unikl jim. O tři dny později byla pěticí nazgulů pod vrcholkem přepadena družina hobitů s Aragornem.