Ve Středozemi se používalo mnoho různých kalendářů; známe kalendář elfů, Dúnadanů i hobitů. Kalendář Dúnadanů se stal obecně používaným na celém území jejich říší. Jak hobiti, tak Dúnadani měli dvanáct měsíců, které zhruba odpovídaly našim. Zde se budu zatím věnovat jenom elfskému kalendáři, konkrétně tomu, který byl používán v Imladris.

Elfové dělili rok na šest období. Jejich Quenijské názvy byly tuilë, lairë, yávië, quellë, hrívë a coirë, což znamená: jaro, léto, podzim, uvadání, zima a probouzení.
Jednotlivá období měla po padesáti čtyřech dnech, s výjimkou lairë a hrívë, které měly po sedmdesáti dvou. První období bylo tuilë, ale ještě před ním byl vložen yestarë, první den roku. Mezi yávië a quellë byly tři dny, zvané enderi - 'střední dny'. Ty se každý dvanáctý rok zdvojovaly na šest dnů. Po posledním období, coirë, následoval ještě poslední den roku, mettarë. Tak vznikl rok o 365 dnech (případně přestupný o 368).

Tady je tabulka (doufám že přehledná), ukazující vztah našeho a elfského kalendáře. Rozdělená je podle období v elfském kalendáři a v každém tomto období jsou dny seřazené podle našich měsíců. Dny jsou černě očíslované podle elfských období, ale číslo odpovídajícího dne v našem kalendáři zjistíte podle červených orientačních čísel, které jsou u každého období.

POZOR: Uvědomte si, že tato tabulka neplatí univerzálně. V našem kalendáři je každý čtvrtý rok přestupný, tedy únor je o jeden den delší, zatímco v elfském kalendáři byl přestupný každý dvanáctý rok (protažením enderi o tři dny). Takže vzájemný vztah se ve dvanáctiletém cyklu posouvá až o tři dny.